Sovka

Světová literatura 2. poloviny 20. století

            Druhá světová válka hodně ovlivnila nejen politicko-hospodářské, ale i kulturní stanovisko v Evropě. Svět se pomalu dělil na dva tábory  –  demokratický, představovaný především USA a západní Evropou, kde autoři mohli svobodně psát a projevovat se – a totalitní, kde vlivem cenzury a často i vězení byli autoři nuceni uchýlit se do samizdatu nebo odejít do exilu, aby mohli svobodně projevovat své názory a myšlenky.

Ohlasy na druhou světovou válku

            2. světová válka představovala ještě hrůznější zkušenost než válka předchozí. Reakce autorů přicházely z celého světa.

            Z Ruska například Jurij Bondarev, Bulat Okudžava, Michail Šolochov.

            S tématem války se vyrovnávala také německá literatura. Mimo Remarquových románů vycházela díla od Heinricha Bölla a Güntera Grasse.

            I američtí autoři v čele s Normanem Mailerem, Josephem Hellerem a E. Hemingwayem přicházeli se zajímavou tvorbou.

Existencialisté

            Existencialismus je filozofický směr vzniklý po 1. světové válce v Německu a rozšířený po 2. světové válce ve všech západních zemích. Navazuje na F. Nietzscheho, S. Kierkegaarda, E. Husserla a M. Heideggera. Významně byl ovlivněn i literaturou F. M. Dostojevského a F. Kafky. Různé formy existencialismu mají vesměs společné, že existence je přiznávána pouze člověku, existence je spjata s časovostí, je bytím v čase.

Analýza času je pro existencialismus velmi důležitá.

            K nejvýznamnějším představitelům tohoto směru patří Jean-Paul Sartre a Albert Camus.

Rozhněvaní mladí muži

            50. a 60. léta se nesla ve znamení revolty mladé generace proti generacím předchozím. V Anglii jsou představiteli tohoto trendu autoři sdružení ve skupině Rozhněvaných mladých mužů. Jejich nejpopulárnějším představitelem je Kingsley Amis.

            Rozhněvaní mladí muži - Angry Young Men – byla anglická literární skupina 50. let 20. stol., která se obracela rozhněvaně proti společenským zvyklostem. Uvést můžeme např. J. Osborna, J. Waina, K. Amise a J. Brainea.

Beatnici

            Literárními souputníky Rozhněvaných mladých mužů v Anglii byli v Americe tzv. beatnici. Zdůrazňovali právo člověka na svobodný život, osobní názor, orientaci, konzumaci drog. Nejoblíbenějšími autory jsou J. Kerouac a A. Ginsberg.

            Beatnici – bylo umělecké a literární hnutí v USA 2. pol. 50. let, nazývané též zbitá nebo i blažená generace. Byli známí nekonformním postojem ke společnosti, odmítáním tradičních uměleckých forem, hledáním vlastního vyjádření v životních a inspiraci hledali i v náboženství např. zenový buddhismus. Centrem hnutí bylo San Francisco. K beatnikům patří romanopisci J. Kerouac, Ch. Brossard, W. S. Burroughs, básníci K. Rexroth, A. Ginsberg, L. Ferlinghetti, G. Corso.

Z českých autorů můžeme jmenovat V. Hrabě.

Neorealisté

            Neorealismus byl nejvýraznějším uměleckým směrem Itálie 20. století. Jeho vývoj a charakteristické znaky jsou spjaty s filmem. Nejvýznamnějším představitelem je Alberto Moravia.

            Neorealisté usilovali o detailně prokreslené a dramatické zobrazení italského života i některých období minulosti Itálie, hlavně fašismu a odporu proti němu. Hrdiny objevovali mezi obyčejnými venkovany, do jejichž psychiky se snažili proniknout.

Postmodernisté

            Postmoderna je evropský myšlenkový směr poslední třetiny 20. stol. Základním požadavkem je pluralita názorů a jejich zrovnoprávnění.

            Jeden z nejvýraznějších představitelů je Umberto Eco, za nejskandálnějšího můžeme považovat Vladimíra Nabokova.

Vytištěno z CDStudent, www.cdstudent.cz